top of page

ŽEHNÁNÍ KŘÍŽE A DĚKOVÁNÍ ZA ÚRODU - 25. 8. 2024

     Letos byl v našem blízkém regionu opraven další kříž. V neděli dne 25. srpna 2024 se v 17. hodin uskutečnilo žehnání opraveného kžíže, stojícího vlevo u silnice před obcí Chlupice. Kříž opravil kameník z Lesonic. Opravu zorganizovali hostěradičtí farníci, členové našeho Poutního bratrstva, kteří s námi chodí pěšky do Hlubokých Mašůvek. Sponzorem akce byl Agroservis Višňové, jehož ředitel Ing. Jiří PEVNÝ byl akci také přítomen. U kříže se sešlo 23 občanů. Kříž požehnal a děkovnou modlitbu za letošní úrodu pronesl hostěradický farář Josef DVOŘÁK. Po skončení akce nás pozval na faru, kde bylo pohoštění. Přátelské setkání skončilo krátce před 21 hodinou.
 

PĚŠÍ POUŤ NA VELEHRAD - 19. až 24. 8. 2024

     Letos se z Vranova nad Dyjí, vydalo v pondělí dne 19. 8. 2024 směrem na Velehrad pouze 24 poutníků. Tento rok vyhlásil brněnský biskup Mons. Ing. Mgr. Pavel KONZBUL Dr. jako rok evangelizace - což pěší poutě splňují. Ve Znojmě se k poutníkům přidali také dva členové „Poutního bratrstva od svaté Anny z Morašic“ a to pisatel těchto řádků a Milan KRATOCHVÍL, morašický rodák v současné době občan Skalice a tamní místostarosta. V Morašicích bylo také jedno z tradičních zastavení. Po krátké pobožnosti v kostele, dostali poutníci občerstvení a to buchty, ledovou kávu a zmrzliny. Před odchodem vzniklo před kostelem společné foto.

    Z Morašic se poutníci vydali do sousední Skalice, Další zastavení bylo na faře v Hostěradicích. V Hostěradicích se k nám přidali dva portugalští skauti, kteří s námi došli až do Miroslavi. Po dojití do Miroslavi jsme tam měli zajištěn nocleh. Při putování v dalších dnech jsme končili a přespávali ve středu  v Blučině, ve čtvrtek ve Věteřově a v pátek v Tupesích.

    Ve středu dne 21. 8. 2024 nás v Loděnicích čekalo na dvoře fary občerstvení. V Medlově byly na oběd měkoučké řízky s kvašáky. Do Hrušovan u Brna se chodí od státní silnice polní cestou. Asi po 400 metrech chůze se pisatel těchto řádků ohlédl do lesa, kde leželo nehybné tělo člověka. Procesí se celé zastavilo. Mezi poutníky byla také zdravotní sestra v penzi. Ta zjistila, že se jedná o paní a po chvíli ohledání nám oznámila, že ještě žije. Kolem ní ale byly 3 lahve tvrdého alkoholu a jedna láhev s džusem. Jedna lahev byla vypita a v druhé zbyla polovina. Třetí lahev byla zatím nedotčena. Ve 35° vedru, které ten den panovalo, to byla vražedná kombinace. Paní se po notné chvíli probrala, byla zmatená a hovořila v duchu, že tu chtěla zemřít, poněvadž ji manžel i syn neustále bijí. Po chvíli pokračovalo procesí dál směrem do Hrušovan u Brna. S opitou paní zůstala na místě zdravotní sestra a jeden poutník, zaměstnanec Charity. Ti pak na místo přivolali policii. V Hrušovanech místní farníci pro nás přichystali další dobroty a to obložené chleby namazané rybí pomazánkou a hlavně dostatečné množství tekutin, které je třeba během chůze neustále a pravidelně doplňovat. Před dlouhou táhlou obloukovitou pěší a zároveň asfaltovou cyklostezkou se nám velmi hodilo občerstvení Kofolou. To nám do Blučiny zbývala asi hodinka chůze.

    V pátek ráno dne 23. 8. 2024 poutníky z Věteřova vyprovodil tamní pan starosta a pak jsme za zpěvu písní vyrazili ve svižném tempu dál. Vyšlo nás 38. Pro některé je páteční etapa nejkrásnějším úsekem, protože vede přes buchlovské lesy. I letos se tam přes důrazné pokyny opět někteří ztratili, ale zase se rychle našli. Ještě před dojitím do Tupes se některé proudy setkaly tradičně na hoře svatého Klimenta, kde byla společná modlitba s požehnáním na další cestu. V tupeské škole, kde se přespávalo, na poutníky čekalo milé přijetí i výborný guláš. V místní kapličce sloužil Mons. Jindřich Bartoš mši svatou.

    V sobotu došlo procesí do Velehradu. Ze všech proudů tam došlo celkem 222 poutníků, z toho bylo z vranovské větve 52 poutníků. V místní bazilice byla pro všechny příchozí, slavena mše svatá se začátkem v 10:30 hodin, které předsedal farář ze Starého Města P. Miroslav SUCHOMEL, předseda Matice cyrilometodějské. Měl velmi emotivní kázání, ve kterém poutníky povzbudil a zároveň varoval, aby neupadli do pokušení iluze stability a soběstačnosti.

ODKAZY NA WEB:

https://www.fatym.com/view.php?nazevclanku=xxiv-pesi-pout-z-vranova-na-velehrad-pondeli&cisloclanku=2024080125

https://www.fatym.com/view.php?nazevclanku=xxiv-pesi-pout-z-vranova-na-velehrad-utery&cisloclanku=2024080129

https://www.fatym.com/view.php?nazevclanku=xxiv-pesi-pout-z-vranova-na-velehrad-streda&cisloclanku=2024080128

https://www.fatym.com/view.php?nazevclanku=xxiv-pesi-pout-z-vranova-na-velehrad-patek&cisloclanku=2024080126

https://www.fatym.com/view.php?nazevclanku=xxiv-pesi-pout-z-vranova-na-velehrad-sobota&cisloclanku=2024080166

PĚŠÍ POUŤ DO HLUBOKÝCH MAŠŮVEK - 6. 7. 2024

     Od roku 2004 se každoročně účastníme pěší poute do Hlubokých Mašůvek, které je duchovním centrem Znojemska. Během pěší poutě projdeme polními cestami a přírodou a postupně pouze dvěma obcemi a to Horními Dunajovicemi a Plavečí.
Letošní rok šlo pouze 5 účastníků a to 1 občan Hostěradic a morašický rodák, dva občané z Míšovic a 2 z Morašic. do Mašůvek jsme došli krátce před 16 hodinou a ůčastnili se duchovního programu a poutní mše, kterou odsloužil Pater Pavel ŠENKYŘÍK, biskupský vikář pro pastoraci a vzdělávání.




 

PĚŠÍ POUŤ DO MARIAZELL - 3.5 až 2. 6. 2024

     Od roku 2009 každoročně, po svátku Těla a Krve Páně (Božím Těle), putují někteří členové Poutního bratrstva pěšky do rakouského poutního místa Mariazell. Až do loňského roku byla tato významná pouť spoluorganizována s poutníky z rakouské farnosti Pazdorf a z třebíčské farnosti a všechno jsme měli předem zajištěno. Pro letošek se podmínky změnily a každý poutník jde pouze za sebe. Každý si proto bude vše zařizovat sám.To je příležitost, která se jen tak nenaskytne. My z Morašic jsme se do Mariazell vydali jiř ve čtvrtek dne 30. 4. 2024 na svátek Těla a Krve Páně. Ze čtvrtka na pátek jsme si už zajistili nocleh v Hofstettenu, z pátka na sobotu v Annabergu a ze soboty na neděli v Mariazell, kde byla v bazilice v neděli dne 3. 6 . 2024 ve 14 hodin sloužena pro nás poutníky v bazilice mše. Po mši jsme se úzkokolejnou železnicí Mariazellerbahnem dopravili k osobnímu autu, které jsme ve čtvrtek odstavili v Hofstettenu a odtud s ním odjeli domů. Vlak z Mariazell odjížděl v 16:05 hodin.
    Během pěší poutě jsme několik dní procházeli krásnou alpskou krajinou. Lahůdkou bylo překrásné udolí s vodopády pod horou Ötscher zbvané Ötschergraben s několika vodopády, několika mostky pro pěší, úzkými průlezy vytesanými ve skalách a lávkami zavěšenými několik desítek metrů nad protékající řěkou s mnoha peřejemi. Pěší putování s sebou nese i nemalé obtíže. Téměř dva celé dny jsme šli v dešti s velkými batohy a obtíže jsme hravě překonali. Tak už to ale o poutích bývá na rozdíl od dovolených, kdy si kvůli špatnému počasí člověk zanadává a zůstane raději v teple hotelu či privátu. I přesdeštivé počasí jsme potkali spoustu turistů z toho mnoho Čechů a Moravanů.

MARIAZELL 2024 - 02.jpg
MARIAZELL 2024 - 01.jpg
MARIAZELL 2024 - 03.jpg
MARIAZELL 2024 - 04.jpg
MARIAZELL 2024 - 05.jpg
MARIAZELL 2024 - 06.JPG

ŽEHNÁNÍ HŘBITOVNÍ VCHODOVÉ BRÁNY

     Můžeme být jen rádi, za některé morašické rodáky, kteří nezištně pomáhají obci v mnoha oblastech dění. Jedním z nich je Josef KLÍMA, který obci daroval novou hřbitovní vstupní bránu. Je to hodnotná a poctivá kovářská práce v hodnotě kolem 150 000 Kč.
    Na místo byla namontována na podzim roku 2023. V neděli dne 19. 5. 2024 jsme byli svědky jejího žehnání hostěradickým farářem Josefem DVOŘÁKEM. Přípravy na oslavu začaly již během týdne, kdy místní farnice napekly buchty. Do akce se zapojili i někteří hasiči, občané, vinaři, obecní pracovníci a pochopitelně také tři členové našeho Bratrstva. Jmenovaní pomáhali jednak s pečením buchet, ale také se stavěním stanů, nebo organizačně či sponzorsky. V neděli od 8. hodiny ranní se stavěly čtyři nůžkové stany a instalovaly se pod ně rozkládací sedací soupravy, které zapůjčila obec. Obec také zapůjčila jeden rozkládací stan a zbylé tři další bezplatně na akci poskytla obec Džbánice. Jiná skupina připravovala maso na kotlíku. Vinař Josef KRATOCHVÍL zase na akci daroval víno.
    Akce "Žehnání vstupní hřbitovní brány" začala ve 14 hodin, kdy se ujala slova Jiřina HERMANOVÁ, která  seznámila přítomné krátce s historií hřbitova, kterou pro ni vyhledal v archivech jiný člen Bratrstva. Poté náleželo slovo donátorovi brány Josefu KLÍMOVI, který zavzpomínal na své mládí, vrstevníky a zdůraznil, že vše dělá nezištně a neumí závidět. Po něm místostarosta obce ocenil práci bývalé starostky Jiřina HERMANOVÉ, pod jejímž vedením obec realizovala asfaltovou cesta ke hřbitovu a také zásluhy bývalého starosty Zdeňka WEISE, za jehož působnosti se začaly realizovat svépomocí chodníky na hřbitově. Nakonec místostarosta poděkoval Josefu KLÍMOVI a ocenil jeho zásluhy, které pro obec koná.
    Pak již následoval nejdůležitější okamžik oslav a to požehnání brány hostěradickým farářem, který pronesl žehnací modlitbu a svěcenou vodou bránu pokropil. Ke slovu, či zpíše zpěvu se nyní dostal pěvecký sbor Mužáci, který přítomným zazpíval několik písní.
      Po doznění zpěvu se místní i přespolní hosté,přesunuli do prostoru hřiště U hřbitova, kde bylo pro ně připraveno posezení pod rozkládacími nůžkovými stany. Setkání pod stany se neslo v přátelském duchu. K jídlu byly čerstvé domácí buchty a maso na kotlíku. K pití třeba pivo, víno a káva. Co komu chutnalo a vše bylo zdarma. Hosté se rozcházeli mezi 17. a 18. hodinou a v mysli si domů odnášeli hezký zážitek z krásné akce a poznatek, že každý může nějakým dobrým počinem přispět ke zdaru jakékoliv akce.

BRÁNA HŘBITOV - 01.jpg
BRÁNA HŘBITOV - 02.jpg
BRÁNA HŘBITOV - 03.jpg
BRÁNA HŘBITOV - 04.jpg

PĚŠÍ POUŤ DO MARIAZELL - PŘIPOJTE SE

     Od roku 2009 každoročně, po svátku Těla aKrvre Páně (Božím Těle), putují někteří členové Poutního bratrstva pěšky do rakouského poutního místa Mariazell. Až do loňského roku byla tato významná pouť spoluorganizována s poutníky z rakouské farnosti Pazdorf a z třebíčské farnosti a všechno jsme měli předem zajištěno. Pro letošek se podmínky změnily a každý poutník jde pouze za sebe. Každý si proto bude vše zařizovat sám.To je příležitost, která se jen tak nenaskytne. My z Morašic se do Mariazell vydáváme ve čtvrtek dne 30. 4. 2024 na svátek Těla a Krve Páně. Ze čtvrtka na pátek jsme si už zajistili nocleh v Hofstettenu, z pátka na sobotu v Annabergu a ze soboty na neděli v Mariazell, kde je v neděli dne 3. 6 . 2024 ve 14 hodin sloužena pro nás poutníky v bazilice mše. Po mši se úzkokolejnou železnicí Mariazellerbahnem dopravime k osobnímu autu, které jsme ve čtvrtek odstavili v Hofstettenu a odtud s ním odjedeme domů. Vlaky z Mariazell odjíždí v 16:05 a v 17:05 hodin.
    Kdo by chtěl také samostatně dva či tři dny do Mariazell putovat pěšky, tak si s předstihem zamluvte nocleh a sjednejte pojištění na cestu. Únosné je jít pěšky denně okolo 30 km. Věříme, že v Mariazell uvidíme tváře jak známých poutníků a snad i některých nových, kteří tuto výzvu přijmou a rozhodnou se několik dní strávit v krásné alpské krajině.

CYKLOPOUŤ KE KLEMENTU HOFBAUEROVI DO TASOVIC

     V sobotu dne 16. března 2024 se konala cyklopouť z Brna do Tasovic, kde se v Kostele svatého Klementa Maria Hofbauera konala vzpomínková slavnost s bohoslužbou. Z Brna vyjelo ve 4 hodiny ráno pět cyklistů, v čele s naším přítelem Karlem POTÁČKEM, který celou akci organizoval a jako jediný jel na jednokole. Pozvánku na pouť přijel vyřídit do Marašic, dva dny před jejím konáním, zakladateli Poutního bratrstva. Při té příležitosti si také prohlédl náš filiální kostel svaté Anny. Cyklopouti se zůčastnili i dva členové Bratrstva. Jeden jel s nimi na kole, druhá osoba do Tasovic přijela osobním autem. V 16. hodin, v tasovickém kostele svatého Klementa Maria Hofbauera, odsloužil mši Václav SLOUK, farář ve farnosti u kostela sv. Jiljí v Brně-Komárově, prezident Diecézní charity Brno a probošt Královské stoliční kapituly sv. Petra a Pavla v Brně. Našemu příteli a organizátoru cyklopoutě se doslalo v závěru mše slovo a před všemi hosty a přítomnými vyslovil tuto odvážnou myšlenku: "Klement Maria Hofbauer je vidět, ale není slyšet". Na základě této myšlenky bylo rozhodnuto, že se nechá ulít zvon, nesoucí jméno "Klement Hofbauer", který bude umístěn do věže kostela v Dyji. Hned následující den bylo zřízeno transparentní konto, na které mohou dárci a donátoři zasílat finanční dary potřebné na výrobu zvonu. Jsme rádi, že Karel naše Bratrstvo na tuto cyklopouť nyrychlo pozval. Poznali jsme tam zase nové tváře a na setkání ve velkém sále jsme mohli s nimi diskutovat a také ochutnat spoustu pakařských výrobků, které byly pro hosty naservírované na dlouhém stole.

KAŽDOROČNÍ SETKÁVÁNÍ REGIONÁLNÍCH HISTORIKŮ

     V úterý dne 27. února 2024 se v Petrovicích uskutečnilo setkání občanů, kronikářů a osob které zajímá historie rodné obce včetně  událostí v okolních obcí. Tohoto setkání se účastní také tři členové našeho Poutního bratrstva, aby rozšířili své vědomosti a vzdělávali se. Každý účastník si může připravit příspěvek na téma, které si sám vybere. Příspěvky se přítomným prezentují ústně a prostřednictvím videoprojektoru na velkoplošné plátno. Dva členové Bratrstva měli připravenou prezentaci. Jeden na téma starostové "Morašic od roku 1705" a navíc další "Barevná lavírovaná perokresba Morašic z roku 1740". Druhý člen prezentoval také dvě témata a to "Vývoj kalendářů" a "Kvatembrové dny během roku". Zajímavý příspěvek měl Bronislav GRUNA na téma "Šibenice v Moravském Krumlově". Několik účastníků tam přineslo nově vydané knihy o historii svých i okolních obcí. Setkání začalo v 16 hodin a skončilo po 21 hodině.

SETKÁVÁNÍ OBČANŮ - DEBATNÍ KLUB ČI KROUŽEK

     V úterý dne 9. ledna 2024 se ve starém kulturním domě uskutečnilo první setkání občanů, kteří si chtěli sdělit své zkušenosti. Mezi dvacítkou přítomných byli i 4 členové Poutního bratrstva od svaté Anny. Na prvním setkání se domluvily týdenní frekvence těchto akcí a jejich začátek. První setkání trvalo 2,5 hodiny a přítomní si na něm sdělovali různé poznatky ze života a dění jak v obci, tak ze svého soukromí a z činnosti spolků. Došlo i na koníčky, které koho zajímají a kterými by mohli obohatit a naplnit programy dalších setkávání.

     Při posezení v přátelském duchu přijde vhod i něco na zub. K pití se podávala káva, čaj a červené víno. Ze zákusků bábovka a sýrové tyčinky. Všechny dobroty přinesli a napekli účastníci setkání.

      V setkávání pokračujeme každý týden. Probírá se na něm dění v obci, mluvíme o historických událostech a byla tu i ukázka pletení ponožek. Pokaždé někdo přinese něco dobrého k zakousnutí, což se hodí ke kávě a čaji. K pití bývá i dobré víno, destiláty, které se popíjejí pouze v rozumné míře. Je vidět, že se zde začala scházet skupina občanů, kteří si mají o čem popovídat.

     Na tuto akci se doatavují i někteří rodáci, kteří v současné době bydlí jinde. Rádi se s námi popovídají a zavzpomínají na své mládí, kdy tu žili. Navštivili nás Jana rozená SEMOTAMOVÁ, která bydlela v Morašicích v č. 87, Jan HERMAN bydlel v. č 35 a Josef KLÍMA v č. 111. Na posledním setkání byla ukázka vrtání vyfouklých vajíček a pletly se tam žíly.

      V setkávání pokračujeme každý měsíc a to vždy první úterý v tom kterém měsíci.

EXKURZE S PROHLÍDKOU PODZEMÍ V  HOSTĚRADICÍCH A CHLUPICÍCH

     Zakladatel Poutního bratrstva domluvil prohlídku hostěradického podzemí. Začínali jsme podzemím v Míšovicích v sobotu dne 13. ledna 2024, kdy se uskutečnila prohlídka podzemních prostor, chodeb a lochů v katastru této obce. Podzemím nás provedl studovaný geolog. Výbava byla předem daná. Neobešli jsme se bez svítilen a čelovek a vhodného oblečení. Sraz účastníků byl ve 14:00 hodin v Míšovicích před posledním domem vlevo, kde geolog Jiří LUDVÍK bydlí.

     Prohlídka podzemí se protáhla na 2,5 hodiny. Navštívili jsme hned několik chodeb a vstoupili do nich několika vchody. Některé prostory jsou zčásti zasypané, jiné bez poškození. Na stěnách se zachovalo mnoho vyrytých autentických nápisů z let 1889 a mladších. Zajímavé byly nápisy z let II. světové války. Některé nápisy z tohoto století tam zanechaly děti při svých návštěvách. Podzemí je také zimoviště dvou druhů netopýrů, kteří viseli za nožičky hlavou dolů. Nejstarší vytesaný nápis v kameni je letopočet 1770 na kamenném trámu jedněch dveří, vedoucích do sklepa z preshausu. Prohlídka se nám líbila a domluveno je její pokračování.

CO SE UDÁLO V ROCE 2023

ŽEHNÁNÍ ADVENTNÍCH VĚNCŮ - 3. 12. 2023

     Také s nástupem adventu se v domácnostech a na venkovních obecních prostranstvích objevují adventní věnce. Na 1. neděli adventní byl v morašickém kostele požehnán adventní věnec určený pro interiér kostela. K požehnání si ho tam také přinesli i někteří místní občané. Po skončení bohoslužby se účastníci mše přesunuli před nový kulturní dům, kde byl instalován velký adventní věnec. Ten po krátkém obřadu, čtení a přímluvách požehnal hostěradický farář Josef DVOŘÁK. Akci byla přítomna také starostka obce. Zhotovení venkovního adventního věnce zorganizovala obec Morašice, ten do kostela zhotovují tradičně manželé VEISOVI.

ADVENTNÍ VĚNEC 2023 - 01.jpg
ADVENTNÍ VĚNEC 2023 - 02.jpg

OPRAVA KŘÍŽE - 2023

         Již jen nejstarší morašičtí pamětníci znající názvy polních tratí také ví, kde se nacházejí. V polní trati zvané U Kříže byl v roce 1915 vztyčen kříž z bílého mramoru. Až do letoška byl ve velmi zchátralém stavu. Vršek kříže byl stržen a litinová postava ukřižovaného Krista byla zcizena neznámým pachatelem. Tento stav nedal spát některým členům Poutního bratrstva od svaté Anny, jehož hlavní náplní jsou především poutě na známá Mariánská poutní místa. Vloni na podzim bylo rozhodnuto, že zchátralý kříž bude opraven k příležitosti 770. výročí první písemné zmínky o Morašicích. Člen výše jmenovaného Bratrstva a pisatel těchto řádku již v minulosti renovoval několik křížů a pustil se i do renovace tohoto kříže. S renovací bylo započato na podzim roku 2022, kdy stržený vršek kříže byl odvezen do dílny renovátora. S převozem vypomáhal občan a člen bratrstva Milan POPELKA. Bylo třeba zašlý a znečištěný mramor očistit, nakonzervovat. Bylo také třeba sehnat litinový odlitek Krista v odpovídající velikosti. Odlitek ale nesl značné známky koroze. Ta byla odstraněna otryskáním ve firmě Trybox. Poté byl odlitek natřen černou kovářskou barvou a na ni byl nanesen zlatý nátěr. Poté byl litinový korpus upevněn na kříž a zajištěn proti odcizení.Tyto práce byla ukončeny v průběhu zimních měsíců v dílně pisatele.

         V březnu pokračovaly práce v terénu. Celý povrch kříže musel být očištěn obroušením. Zejména reliéf obličeje Panny Marie si vyžádal hodně práce a přesnosti, aby nedošlo ke zkreslení obličeje. Také další zdobné prvky se nečistily snadno. Některé plochy byly poté natřeny zlatou barvou. Celkové očištění bylo dokončeno dne 17. 5. 2023. Na pondělí dne 22. 5. 2023 byl přistaven traktor se zvedacími vidlemi, pomocí kterého byl na očištěný základ usazen opravený kříž s Kristem. Tímto byla celá oprava ukončena. Zbývaly jen drobné dokončovací práce, jako vyspárování mezer spojů silikonem a nalepení nerezové drátěné ochrany proti dravým ptákům na vrcholek kříže. Na vrcholku základu rádi sedávali dravci a povrch kříže značně znečišťovali mršinami.

         Kříž patří rodině PEVNÝCH ze Želetic. V roce 1915 ho nechaly postavit sestry zesnulého svobodného majitele selské usedlosti v Želeticích č. 42 Jana PEVNÉHO (* 15. 6. 1874 + 15. 10. 1915) a to Terezie (* 15. 9. 1863 + 25. 5. 1937) a Alžběta (* 27. 9. 1876 + 10. 7. 1929) PEVNÉ.

         Kříž byl opraven se souhlasem Ing Jiřího PEVNÉHO, majitele Agroservisu Višňové, který také uhradil částku 2 156 Kč, která byla vynaložena na potřebný materiál k opravě.

 

Autor zápisu Emil VEIS

PĚŠÍ POUŤ DO MARIAZELL - RAKOUSKO
9. až 11. 6. 2023

   Dva občané z Morašic a jeden rodák z Morašic, žijící nyní v sousední obci Skalice, se ve dnech 9. až 11. 6 2023 vydali pěšky z Paudorfu do významného poutního místa Evropy a Rakopuska do Mariazell. Do Paudorfu jsme se vydali ve čtvrtek v podvečer dne 8. 6. 2023, kde jsme se setkali s poutníky z Třebíče. Na farním dvoře nás uvítal tamní farář Udo FISCHER a místní farníci. V jedné paudorfské restauraci nám zajistili večeři, kterou nám také uhradili. Přespali jsme v Paudorfu v ubytovně pro svatojakubské poutníky.

   V pátek ráno jsme se s našimi rakouskými přáteli vydali na třídenní putování do Mariazell. První den jsme došli do Rabensteinu an der Pielach a ten den jsme ušli  43,7 km. Po poutní mši svaté jsme tam také strávili noc. V sobotu jsme se vydali do Annabergu. Procházeli jsme krásnou Alpskou krajinou a v lokalitě zvané Weisses Kreutz jsme překonali výškovou kótu 1031 metrů nad mořem. Byl to náročný den s mnoha výstupy do prudkých kopců. Ten den jsme ušli 33,5 km a v Annabergu ho zakončili mší svatou. Po ní jsme sešli do údolí, kde jsme v Junges hotelu Annaberg po vydatné večeři přespali. V neděli ráno jsme se vydali od annabergského kostela již do Mariazell, kam jsme došli v pravé poledne, když právě na věži vyzváněly zvony. Ten den jsme ušli 20,3 km. Celkem jsme za tři poutní dny ušli 97,5 km.

   Po příchodu do Mariazell jsme zašli nejprve na oběd do tamní restaurace Drei Hasen. Ve 14 hodin pater Udo FISCHER s třebíčským jáhnem Karlem DVOŘÁKEM odsloužili v mariazellské bazilice před děkovným oltářem slavnou poutní mši. Do odjezdu autobusu do Paudorfu nám po mši zbyla celá hodina volna. Tu jsme využili jednak k prohlídce baziliky, dále k zakoupení dárkových předmětů pro známé a zašli jsme si také na zmrzlinu. Po příjezdu do Paudorfu nám naši rakouští přátelé, ještě před odjezdem do svých domovů, připravili na faře večeři. Po celou dobu pěší poutě nám pan MÜLLER, který vlastní spoustu vinohradů v okolí kláštera Göttweig, zajišťoval pravidelnš po cca 2 hodinách chůze večkeré pití. To obnášelo chlazený vinný špric a jablečný džus. Co se týče finančních výdajů, tak nás celé tři dny stály 55 Eur, ze kterých se uhradilo přenocování v Annabergu, jizda autobusem z Mariazell do Paudorfu a občerstvení během poutě. Naši rakouští přátelé nám na oplátku uhradili veškeké večerě a snídaně a také oběd v Mariazell.

   S třebíčskými poutníky, kteří šli letos poprvé jsme navázali nová přátelství. Shodli jsme se natom, že příští rok se zase na pouti sejdeme.

PĚŠÍ POUŤ DO SANTIAGA DE COMPOSTELLA
11. až 25. 7. 2023

    Tři občané z Morašic se ve dnech 11. až 25. 7 2023 vydali letecky do portugalského Porta, odkud jsme odjeli autobusem do města Ponferrada ve španělsku. Odtud jsme pak šli 11 dní pěšky do světoznámého poutního místa ve Španělsku, Santiaga de Compostely ke hrobu apoštola Jakuba staršího. Ušli jsme přitom bez mála 300 km. Prošli jsme čtyřmi provinciemi Galicie, překonali mnoho kopců a řek a poprali se s únavou. Získali jsme certifikát Compostelu a stanuli jsme až na "Konci světa", u majáku na mysu Finisterra.

IMG_20230718_080749602.jpg

OSLAVA 770. VÝROČÍ OBCE - PREZENTACE V KOSTELE

      Tento web vznikl pouze pro potřeby Poutního bratrstva od svaté Anny z Morašic  a tak se logicky o jiných akcích obce na něm nezmiňuji. Tak významná oslava výročí 770. výročí první písemné zmínky o obci si jistě zaslouží výjimku. V rámci obce je to neopomenutelné výročí o kterém podám tento kratičký zápis,

       V sobotu dne 29. 7. 2023 se v Morašicích konaly velké oslavy. Obec slavila 770. výročí od první písemné zmínky. Oslavy byly slavnostně zahájeny v 13:30 hodin na tanečním dlážděném place před novým kulturním domem, když na plochu pod vztyčenou májí vpochodovalo vedení obce s pozvanými hosty. Poté následovalo několik proslovů. Nejprve se slova ujala starostka obce, která v krátkosti přiblížila Morašice od minulosti po současnost. Po ní dostali slovo starostové okolních obcí. Po uvítacích proslovech došlo k předávání pamětních listů. Dostali je delegovaní zástupci hasičů, vinařů a také naše Bratrstvo. Ve 14:30 hodin měly místní ženy kolem máje svou půlhodinku, ve které zatančily několik tanečků.

      O doprovodný program pro návštěvníky se postaraly místní spolky, jmenovitě vinaři, myslivci, hasiči a Poutní bratrstvo od svaté Anny z Morašic. Od 15. do 17. hodiny měli v hasičské zbrojnici den otevřených dveří místní hasiči a zároveň tam vystavovali myslivci trofeje. Ve stejný čas měla místní kronikářka ve starém kulturním domě zajímavou výstavu fotografií. Po celé slavnostní odpoledne  pak k poslechu a tanci vyhrávala dechová kapela Skaláci. Pohodu účastníků slavnosti pokazil jen silnější déšť.

     Jednou z doprovodných akcí 770. výročí od první pásemné zmínky o Morašicích byl také blok dvou spojených 30 minutových přednášek v místním filiálním kostele svaté Anny, prezentovaných počítačem na velkoplošné promítací plátno. Přednášky připravil v programu PowerPoint člen Bratrstva a místní kostelník v jedné osobě. Tato akce dostala svůj časový prostor od 16. do 18. hodiny. Začátky bloků spojených přednášek byly v 16 a v 17 hodin. První 30 minutová přednáška se týkala historie filiálního kostela svaté Anny, druhá přiblížila přítomným obsáhlou a mnohotvárnou činorodost Poutního bratrstva od svaté Anny z Morašic. Zejména ta druhá přednáška se protáhla. Přítomní návštěvníci prezentace projevili zájem o detailnější popis pouti do španělského Santiaga. Dva přítomní účastníci této poutě, kteří se z ní vrátili 4 dny před započetím oslav obce, o ní podali aktuální zprávu. Na druhé prezentaci byl přítomen i dalešický kronikář, se kterým jsem šel pěšky do Mariazell. Ten se rád o těchto mezinárodních poutích do Mariazell také rozvykládal. Na obou přednáškách byla přátelská atmosféra s hojnou účastí a s velmi kladnými ohlasy.

770 VÝROČÍ V KOSTELE - 01.jpg
770 VÝROČÍ V KOSTELE - 02.jpg
770 VÝROČÍ V KOSTELE - 03.jpg

PODĚKOVÁNÍ ZA LETOŠNÍ ÚRODU

        V neděli dne 22. října 2023 se v 15. hodin uskutečnila akce žehnání kříže s poděkováním za letošní úrodu. Letos se poděkování nekonalo u kapličky stojící v Chlupicích v zatáčce, ale u nově opraveného kříže, který byl postaven v roce 1915 z pozůstalosti Jan PEVNÉHO ze Želetic. Více je o tom psáno na jiném místě. Kříž stojí na katastru obce Želetice a na pozemcích Agra Horní Dunajovice. K němu se lze dostat takto. Když se vydáte po asfaltové silnici z Morašic do Želetic, tak na úrovni želetického vinohradu, před klesáním z kopce, je třeba odbočit vlevo na asfaltovou silnici, která vede podél třešňové aleje. Na konci asfaltky je třeba odbočit opět vlevo. Tam je již kříž vidět. Z poslední odbočky je to ke kříži cca 200 metrů. Opravu kříže iniciovali a také provedli členové Poutního Bratrstva od svaté Anny v Morašicích Emil VEIS za pomocí Milana POPELKY. V onu neděli se u opraveného kříže sešlo 30 občanů, kteří tam přijeli jednak osobními auty, nebo také na kolech a elektrokolech. Nejprve hostěradický farář Mgr. Josef DVOŘÁK všechny přivítal a poté pronesl žehnací modlitbu. Po něm se ujal slova Ing. Jiří PEVNÝ, ředitel Agroservisu Višňové, který přítomné v krátkosti seznámil s rodem PEVNÝCH, ze kterého pocházel ten, pro kterého byl kříž postaven a ze kterého pochází i Jiří PEVNÝ. Poděkoval také členům Bratrstva za provedení opravy. Průběh oprav krátce popsal člen Bratrstva Emil VEIS. Poté následovalo poděkování za úrodu. Krátké čtení přečetla Marie VEISOVÁ, poté hostěradický farář pronesl děkovnou modlitbu a pokropil pole svěcenou vodou na čtyři světové strany. Akci byl přítomen i višňovský farář Pavel KLOUČEK. Po skončení poděkování za úrodu Ing. Jiří PEVNÝ přítomným nabídl k občerstvení burčák a bylo nabízeno i cukroví.

NĚCO O OPRAVENÉM KŘÍŽI

         Již jen nejstarší morašičtí pamětníci, znající názvy polních tratí také ví, kde se nacházejí. V polní trati zvané U Kříže byl v roce 1915 vztyčen kříž z bílého mramoru. Až do letoška byl ve velmi zchátralém stavu. Vršek kříže byl stržen a litinová postava ukřižovaného Krista byla zcizena neznámým pachatelem. Tento stav nedal spát některým členům Poutního bratrstva od svaté Anny z Morašic, jehož hlavní náplní jsou především poutě na známá Mariánská poutní místa. Vloni na podzim bylo rozhodnuto, že zchátralý kříž bude opraven k příležitosti 770. výročí první písemné zmínky o Morašicích. Člen výše jmenovaného Bratrstva a pisatel těchto řádku již v minulosti renovoval několik křížů a pustil se i do renovace tohoto zchátralého kříže. S renovací bylo započato na podzim roku 2022, kdy stržený vršek kříže byl odvezen do dílny renovátora. S převozem vypomáhal občan a další člen Bratrstva Milan POPELKA. Bylo nutné zašlý a znečištěný mramor očistit a poté i nakonzervovat. Bylo také potřeba sehnat litinový odlitek Krista v odpovídající velikosti. Odlitek ale nesl značné známky koroze. Ta byla odstraněna ve firmě Trybox, otryskáním. Poté byl odlitek natřen černou kovářskou barvou a na ni byl nanesen zlatý nátěr. Pak byl litinový korpus upevněn na kříž a zajištěn proti odcizení šroubem. Tyto práce byla ukončeny v průběhu zimních měsíců v dílně pisatele.

         V březnu pokračovaly práce na renovaci v terénu. Celý povrch kříže musel být očištěn obroušením. Zejména reliéf obličeje Panny Marie si vyžádal hodně práce a přesnosti, aby nedošlo ke zkreslení obličeje. Také další zdobné prvky se nečistily snadno. Některé plochy byly po očistě natřeny zlatou barvou. Celkové očištění bylo dokončeno dne 17. 5. 2023. Na pondělí dne 22. 5. 2023 zajistil ředitel Agroservisu Višňové pan Ing Jiří PEVNÝ přistavení traktoru se zvedacími vidlemi, pomocí kterého byl na očištěný základ usazen opravený kříž s Kristem. Tímto byla celá oprava ukončena. Zbývaly jen drobné dokončovací práce, jako vyspárování mezer spojů silikonem a nalepení nerezové drátěné ochrany proti dravým ptákům na vrcholek kříže. Na vrcholku základu totiž rádi sedávali dravci a povrch kříže značně znečišťovali mršinami.

         Kříž patří rodině PEVNÝCH ze Želetic. V roce 1915 ho nechaly postavit sestry z pozůstalosti zesnulého svobodného majitele selské usedlosti v Želeticích č. 42 Jana PEVNÉHO (* 15. 6. 1874 + 15. 10. 1915) a to Terezie (* 15. 9. 1863 + 25. 5. 1937) a Alžběta (* 27. 9. 1876 + 10. 7. 1929) PEVNÉ.

         Kříž byl opraven se souhlasem Ing Jiřího PEVNÉHO, majitele Agroservisu Višňové, který také uhradil částku vynaloženou na potřebný materiál k opravě.

     Mimo křiže rodiny PEVNÝCH letos Poutní bratrstvo od svaté Anny z Morašic provedlo ještě renovaci dalších dvou křížů. Ve čtvrtek dne 17. 8. 2023 provedl člen Poutního bratrstva od svaté Anny renovaci zašlého nátěru kříže rodin (V)WEISOVÝCH, který jako kamenný nechal postavit a stavbu financoval Václav WEISS (* 26. 9. 1869 + 30. 6. 1946) s jeho třemi svobodnými sestrami Aloisií (* 14. 4. 1877 + ?. ?. ????), Antonií (* 23. 7. 1880 + 22. 1. 1962) a Josefou (* 22. 6. 1884 + 15. 9. 1965) v roce 1905. O 100 let později kříž prodělal generální opravu a byl znovu vysvěcen při rodinné slavnosti, které se zúčastnili příslušníci rodu (V)WEIS z několika větví z Morašic, Újezdu u Běhařovic, Míšovic, Hostěradic, Znojma a Brna.

     V pondělí dne 11. 9. 2023 dokončil člen Poutního bratrstva od svaté Anny z Morašic renovaci kříže rodin PLECHATÝCH, který jako kamenný nechala postavit a stavbu financovala jistá Marie PLECHATÁ v roce 1928. Iniciativu k renovaci zavdala další členka Bratrstva, která zajistila Savo na očištění. Kříž byl porostlý silnou vrstvou mechu a lišejníků. Povrch byl potřeba od očistit škrabkou, špachtlí a okartáčovat. Až poté byl povrch natřen čisticím prostředkem Savo a opláchnut vodou. Obnoveny byly i nápisy černou barvou.

     Všecny tři kříže jsou po renovaci jako nově a vydrží tak zase nejméně jedno desetiletí, než na ně opět zapůsobí zub času.

DRUHÁ PREZENTACE O KOSTELE

ROZŠÍŘENÁ O POVÍDÁNÍ O PĚŠÍ POUTI DO SANTIAGA

     Jednou z doprovodných akcí 770. výročí od první pásemné zmínky o Morašicích byl také blok dvou spojených 30 minutových přednášek v místním filiálním kostele svaté Anny, o historii kostela a Poutním bratrstvu, prezentovaných počítačem na velkoplošné promítací plátno.

       Na četná přání občanů a místního spolku byla tato akce opakována a ještě rozšířena o povídání o pěší pouti do španělského Santiaga. Termín byl zvolen tak, aby už bylo po podzimních pracích, po návštěvách hřbitovů a před Adventem. Akce se tedy konala v neděli dne 12. 11. 2023 od 15 hodin v místním kostele. Přednáškám bylo přítomna dvacítka návštěvníků, kteří přednášky vypracované v PowerPointu sledovali tentokrát ne velké barevné obrazovce. Potěšila účast přespolních občanů z Hostěradic, Skalice, Trstěnic a Vítonic, naopak překvapila neúčast těch, kteří si přáli opakování přednášky. Mezi každou půlhodinovou přednáškou byla přestávka s možností popovídání si mezi sebou. Přednášky se protáhly na téměř 2,5 hodiny a stále bylo o čem si povídat.

 

bottom of page