Autor textu a fotografií - Emil VEIS - neni-li uvedeno jinak.

Podle autorského zákona 121/2000 Sb. § 2, odst 1 a § 16 je možno texty a fotografie stahovat pouze se svolením autora.

SMYSL KŘÍŽŮ

Ač se to zdá být nepochopitelné, tak v křesťanství je kříž symbolem Kristova vítězství nad smrtí a hříchem. Kříž je ve své podstatě geometrický obrazec, skládající se ze dvou úseček nebo také obdélníků svírajících pravý úhel a přitom dělí jednu nebo obě úsečky vedví. Pod tímto symbolem si můžeme představit rozdělení světa na čtyři elementy, či světové strany, popřípadě spojení světa božského, který představuje vertikála se světem lidským, který vyjadřuje horizontála.

Kříž latinsky (crux) označuje starodávný popravčí nástroj, užívaný Babyloňany, Féničany, Kartáginci nebo Féničany. Od nich ho převzali Římané k popravě zločinců. Kříž míval různou podobu. Byl tvaru klasického +, nebo měl podobu písmen T, či X. Na kříži byl umučen Ježíš Kristus a proto se kříž počínaje 5. a 6. stoletím stal symbolem křesťanství. Je ale symbolem Kristova vítězství nad smrtí. V katolické i pravoslavné tradici má své významné místo svátek Povýšení svatého Kříže slavený dne 14. září. Svátkem si připomínáme zasvěcení baziliky na místě, kde stál Ježíšův kříž, který nalezla svatá Helena.

Kříže a boží muka tvoří nedílnou součást každé krajiny. V dřívějších dobách bývalo běžné před křízem pokleknout, pokřižovat se a pomodlit se a nikdo se nad tím nepozastavoval. Do konce 17. století se kříže stavěly převážně ze dřeva. Neměly však dlouhou životnost a tak dřevo postupně nahrazoval kámen a litina. V 18. století se objevují kříže tvořené kamenným soklem a osazené litinovým křížem s tělem Krista, méně pak kříže celo kamenné. Sokly bývaly zdobeny různými reliéfy a plastikami, vypodobňujícími nejčastěji Pannu Marii, ale i jiné svaté. Velmi často se na křížích setkáme se symbolem lebky. Koncem 19. století se začaly stavět celé kříže z kamene, pískovce, slepence, či mramoru.

Mezi nejstarší kamenné kříže patří podle dosavadních poznatků vysoké kříže, latinského typu. Později byly vytvářeny menší kříže řecké a jejich tvar se rozvíjel do mnoha forem ovlivněných uměleckohistorickým vývojem. Určit stáří prvních křížů bývá velmi obtížné. Na Moravě byly kamenné kříže pod vlivem cyrilometodějského milénia dávány do souvislosti s cyrilometodějskou misií. Přijmeme-li za myšlenku, že kamenné kříže jsou hmotnými památkami právní kultury, můžeme datum jejich vzniku zařadit od 14. do 16. století. Prastarý symbol kříže v mnoha obměnách ztvárnění se stal součástí křesťanského myšlení.

Česká a hlavně moravská krajina je poseta mnoha kříži, malebnými kapličkami i různými Božími muky. Často stojí na různých zapomenutých místech i tam, odkud je okouzlující výhlede do okolní krajiny. Jsou tichými svědky tragických událostí i památníky připomínající významná místa, jakými dříve bývaly křižovatky polních a jiných významných cest, v dobách jejich vzniku. Bohužel tyto památky jsou mnohde neprávem opomíjeny a leckterá upadají v zapomnění. Tento web si klade za úkol seznámit Vás s historií křížů a jejich účelem, stojících v katastru našich Morašic.

Také kříže v našem katastru byly ponejvíce vztyčovány na důležitých rozcestích, jako mezníky pro vytyčení hranic, nebo naopak jako projevy díků. Označovaly také místo setkávání poutních procesí. Zvláštní význam měly kříže vztyčené na okrajích polí a podél cest. Znamenaly požehnání polím, u kterých stály a ochraňovaly úrodu. V době po I. světové válce se stavěly za padlé vojíny, jak je tomu také v našich Morašicích.

TVARY KŘÍŽŮ

KŘÍŽE V KATASTRU MORAŠIC - PODLE DATACE

V dalším pojednání Vás seznámím s kříži v katastru obce Morašice u Znojma. Kříže jsem sestavil v pořadí podle letopočtů jejich postavení, které na nich nechali vytesat jejich donátoři. Mnohé z nich ale na stejných místech stály již v roce 1824, zřejmě jako dřevěné, což je doloženo vojenským mapováním z již uvedeného roku. Zub času ale chtěl, že byly nahrazeny kamennými, o což se zasloužili naši prapředci.

1894 - KŘÍŽ U KOSTELA

S jistotou víme, že v roce 1824 stávaly u kostela dva kříže, což stvrzuje mapa z tohoto roku. Jeden na severozápad od kostela a druhý východně od něj. V současné době stojí v blízkosti kostela pouze jeden kříž. Je to ten na východ od něj. Kříž má kamenný podstavec a litinový vršek. Hned za křížem byla vstupní brána na hřbitov obehnaný zdí. První letopočet na čelní desce kříže udávající rok 1894 patrně vypovídá o datu jeho postavení. Nahradil pravděpodobně jiný, věkem sešlý kříž. O druhém letopočtu nevíme, co znamená. V roce 2000 nátěr na čelní desce obnovil kostelník Petr KŘEPELA. Do současné podoby byl opraven dne 17. června roku 2011 Emilem VEISEM.

1905 - KŘÍŽ RODIN (W)VEISOVÝCH

Je zanesen již na mapě 1. Vojenského mapování takzvaného Josefínského, které vznikaly v letech 1764 až 1768 a také na mapě z let 1836 až 1852. Původně byl dřevěný. V roce 1905 se rolník Václav WEIS a sourozenci rozhodli nahradit ho jiným. Rozhodli se pro kříž celokamenný. Kámen se vyznačuje dlouhou životností. Práci zadal kamenickému mistru Leopoldu CHYBOVI z Rokytné u Moravského Krumlova. Celokamenný kříž byl první stavbou toho druhu v tehdejších Morasicích.

Při návštěvě okresního archivu ve Znojmě dne 20. března roku 2013 se mi podařilo vybádat, kdy byl kříž posvěcen. Stalo se tak na Svátek Narození Panny Marie v pátek dne 8. září roku 1905. Světitelem byl důstojný pan farář Ondřej KRÁLÍK a zúčastnila se ho celá trstěnická farnost. V knize ohlášek z let 1893 až 1907 ohlásil farníkům toto:

„V pátek zasvěcený Svátek Panny Marie. Slavné služby Boží. … Odpoledne o 3. hodině toho dne koná se v Morasicích svěcení nového polního kříže. Spojuje se s tím poděkování za šťastně ukončenou žeň“.

Kolem kříže vedla od nepaměti napříč úzkými políčky prašná polní cesta do Horních Dunajovic. Nespočetněkrát kolem postaveného kříže prošli morašičtí usedlíci obdělávat svoji životodárnou půdu. Každoročně kolem kříže také procházeli místní morašičtí poutníci jdoucí pěšky k Panně Marii do Hlubokých Mašůvek na hlavní pouť konanou začátkem července. Přes Morašice procházeli i poutníci skaličtí a petrovičtí. U kříže se celé procesí zastavovalo. Při krátkém rozjímání se vzdala Bohu chválu a to modlitbou, popřípadě i písní. Na podstavec kříže, nebo nahoru k Panně Marii položili poutníci čerstvě natrhanou kytku z polního kvítí. Poutě se konaly pravidelně každoročně. Až roku 1948 nastal zlom, když nastupující komunistický režim těmto poutím a jiným církevním akcím, nepřál. Tradice se na bezmála 50 let přetrhla.

Až v roce 2003 tradici těchto pěších poutí znovu obnovili hostěradičtí poutníci, Petr KŘEPELA rodák z Morašic z č. 23 a manželé Jiří a Markéta LUDVÍKOVI z Míšovic. V následujícím roce 2004 se k nim přidali i poutníci z Morašic, aby tak navázali na zašlou tradici svých předků a vzkřísili ji. U znovuobnovení putování morašických stáli manželé Emil a Marie VEISOVI a Jiřina HERMANOVÁ. Za zmínku stojí, že právě u tohoto kříže oficiálně začíná pěší pouť do Hlubokých Mašůvek. Uvítáním poutníků a modlitbou ji zahajuje hostěradický kostelník.

Není bez zajímavosti, že od roku 2001 kolem kříže každoročně procházejí pěší poutníci jdoucí z Vranova nad Dyjí na staroslavný Velehrad.

O údržbu kříže se nejprve staral rolník Wenzel (Václav) WEISS bydlící na hospodářské usedlosti č. 11. Během svého života na kříži několikrát obnovil vrchní nátěr světle zelenou barvou. Po jeho smrti v roce 1946 však dlouho nebylo nikoho, kdo by kříži věnoval pozornost a nátěr obnovil. Až po téměř 20 letech, roku 1965 kříž znovu natřel Bedřich WEIS z č. 104. Tuto událost si pamatuje jeho syn Emil a jako devítiletý byl této akci účasten i autor těchto řádků.

V roce 1992 poznamenala kříž nešťastná událost. Na přelomu měsíců února a března do kříže narazilo osobní auto jedoucí z Morašic směrem do Želetic, když na náledí dostalo smyk. Nárazem byl kříž povalen a jednotlivé bloky byly rozhozeny podél strouhy. Náraz auta do druhého bloku odspodu přímo do čelní desky z bílého mramoru způsobil její mnohačetné rozpraskání.

Vršek kříže s Kristem se také rozbil na několik částí. Ostatní díly byly nárazem jen částečně poškozeny. Po dvou letech od nehody se Josef WEIS s ženou Hedvikou bydlící od 2. ledna roku 1966 na č. 11 rozhodli vlastními silami kříž znovu sestavit a opravit. Stalo se tak dne 11. dubna 1994.

To prozrazuje nápis na garážových vratech Josefa WEISE, sloužící mu jako improvizovaná kronika, kde si zapsal: Kříž byl znovu postaven 11. 4. 1994.

Rozbitý vršek kříže byl nahrazen klasickým obyčejným křížem z litého broušeného betonu, tmavé barvy. Neměl ale liliové zakončení konců ramen. Litinová postava Krista byla nahrazena černým dřevěným vyřezávaným křížem, který se obvykle zavěšuje v domácnostech na stěny místností. Kříž byl opět natřen nazeleno a stříbrnou barvou dozdoben. Jak mi sdělila Hedvika WEISOVÁ, tak ona si dala práci s vymalováním nápisu černou barvou na již rozpraskané mramorové desce. Tato poslední obnova se udála v letech 1990 až 1995. Ještě předtím manželé Josef s Hedvikou kříž natřeli v rozmezí let 1973 až 1978.

V roce 2005 se rodiny (W)VEISOVY dohodly na celkové generální opravě kříže a o náklady se podělily. Kříž byl dne 18. června 2005 kompletně rozebrán na jednotlivé bloky a odvezen do dílny k Emilu VEISOVI č. 104 na renovaci. Postup a způsob oprav byl konzultován s panem Ivo STAŇKEM z Dolních Dubňan, provozující umělecká řemesla. Ten v roce 2003 v místním kostele svaté Anny v Morašicích renovoval hlavní oltář. Jemu byly také dány kovové odlitky a to socha Krista a reliéf Panny Marie. Oba odlitky odborně a sponzorsky pozlatil ryzím 24 karátovým zlatem.

Velmi významný den zažil kříž v neděli 28. srpna roku 2005 v 14 hodin. Kolem něj se sešly rodiny (W)VEISOVY ze všech větví a také mnoho místních občanů i hostů. Před jejich zraky kříž znovu vysvětil hostěradický farář Mgr. Josef DVOŘÁK. Poté byly všechny rodiny (W) VEISŮ pozvány do nového kulturního domu k velkému rodovému setkání spojené s pohoštěním.

1906 - HLAVNÍ KŘÍŽ NA HŘBITOVĚ

Hlavní kříž na hřbitově nechala postavit obec Morasická v roce 1906. Inspirací ke stavbě bylo vztyčení prvního kamenného kříže v Morašicích, kdy po upuštění od stavby kříže ze dřeva byl jako dodavatel vybrán stejný kameník jako v případě kříže rodin (W)VEISOVÝCH. Na starém hřbitově byl nový kříž, od kameníka Leopolda CHYBY z Rokytné, vztyčen na konci centrálního chodníku naproti hlavnímu vchodu. O pořízení kříže obcí jsem nalezl doklad, který je uložen v Okresním archivu Znojmo.

1906 - KŘÍŽ NA DOLNÍM KONCI před domy č. 84 a 104

Kříž je zakreslen v mapě z roku 1836. Tento kříž místní občané nazývali „Kříž k Hostěradicím“, neboť v té době stály poslední domy v zatáčce cesty vedoucí do Skalice. K tomuto kříži se chodívalo v měsíci květnu procesím od kostela a také o Štědrém dnu za zpěvu koled o půlnoci. Zmíněný kříž však nestál na místě současného kamenného kříže, který tam nechal z kamene postavit Petr a Marie SKRYJA z č. 10 v roce 1906 na paloučku, ale severovýchodněji, pod strání před domem č. 104, kde bydlí Emil VEIS.

Z knihy ohlášek z let 1893 až 1907 je zřejmé, že kříž posvětil důstojný pan farář Ondřej KRÁLÍK v neděli dne 27. května roku 1906. Průběh svěcení je v krátkosti zaznamenán takto:

„Odpoledne o 2. hodině zde litanie a svátostné požehnání, pak svěcení kříže v Morasicích.“.

V roce 1910 si východně od kříže postavil dům Josef TESAŘ z č. 84. Když si na odkoupených pozemcích v roce 1927 pod strání postavili Bedřich a Marie VEISOVI dům č. 104, tak museli pokácet jednu košatou lípu, rostoucí pod strání, aby mohli snáze zajíždět vozem taženým koněm průjezdem na dvůr. Lípy tam podle vzpomínek pamětníků stávaly dvě a mezi nimi dřevěný kříž obehnaný dřevěnou zahrádkou s kamennými sloupky. Rolník Bedřich musel ještě odstranit dva kamenné sloupky zhotovené ze slepence, jako pozůstatek zchátralého ohrazení původního dřevěného kříže a zakopal je na svůj dvůr. Jeden ze sloupků byl nalezen v roce 2010 při dláždění dvora zámkovou dlažbou při výkopu 40 cm hlubokých rýh na obrubníky. Má průřez 21 x 21 cm je vysoký 87 cm a má v sobě vetknutý vykovaný ocelový pant na branku. Na protilehlé stěně jsou do hloubky 4 cm vytesané dva obdélníkové otvory o výšce 8 a šířce 6 cm, pro zasunutí dřevěných hranolků sloužících jako nosná vodorovná osnova pro dřevěný laťkový plot. Vykopaný sloupek je v místě spodního obdélníkového otvoru zlomen a byl tedy původně nejméně o půl metru vyšší.

U tohoto kříže byly vysázeny tři kaštany. Dva po boku a jeden za křížem. Všechny kmeny měly praskliny od země až po korunu a byly duté. Kaštan na jih od kříže byl pokácen v 50. letech 20. století a dva zbývající v roce 1984. Pod kaštanem, rostoucím na sever od kříže bývala v šedesátých až osmdesátých letech 20. století lavička. Toto místo, ve stínu listoví, bývalo svědkem posezení občanů z okolních domů a centrem večerního každodenního besedování.

V roce 1985 prošel kříž opravou, kterou zrealizoval Petr KŘEPELA z č. 23. Celý kříž natřel šedou barvou, litinový odlitek Krista stříbřenkou. Nápis na oválné mramorové čelní desce vyčernil. Před touto opravou byl kříž vícebarevný.

1914 - KŘÍŽ NA SKALICKÉ KŘIŽOVATCE

Tento kříž je zanesen na mapě z roku 1824 a byl původně také postaven ze dřeva. Jeho kamenná podoba stojí v katastru obce Morašice na skalické křižovatce od roku 1914. Kříž nechali postavit manželé Jan a Anna HERMANOVI. Je tesaný rukou kamenického mistra Leopolda CHYBY z Rokytné. Také kolem něj procházely v minulosti mnohá procesí povětšinou ze Skalice. Od roku 2001 kolem procházejí každoročně pěší poutníci jdoucí z Vranova nad Dyjí na Velehrad a od roku 2003 hostěradičtí poutníci jdoucí do Hlubokých Mašůvek na hlavní pouť.

V roce 1997, při pokládání přívodních trubek plynovodu do obce, vršek kříže srazil projíždějící autojeřáb nedbale připevněným houpajícím se závěsným hákem. Nový železobetonový vršek, na zakázku kostelníka Petra KŘEPELY, zhotovil místní kameník Petr VALEŠ odlitím do formy. O 10 let později, roku 2007, prošel kříž celkovou obnovou. Postaral se o ni zmíněný kostelník. Všechny jeho díly, mimo nový vršek natřel jednotně šedou barvou. Nápis na čelní desce však obnoven nebyl. Prohlubeň s původním nápisem byla potažena slabou vrstvou vyrovnávací potěrové hmoty. Do ještě nezaschlého potěru byl vyryt nápis CHVÁLA KRISTU! Nakonec byla prohlubeň natřena na bílo a nový nápis vyčerněn.

1916 - KŘÍŽ NA KOPCI U FOTBALOVÉHO HŘIŠTĚ

Tento kříž je zanesen na mapě z roku 1824 a jako většina křížů byl zřejmě zhotoven ze dřeva. Stojí jihozápadně od velkého fotbalového hřiště, Dnes patří rodině POPELKOVÉ, dříve TESAŘOVÉ z č. 84.

Jeho kamenná varianta byla postavena v roce 1916. O chátrajících křížích se diskutovalo a uvažovalo, kdo je kdy vůbec opraví. Bývalá starostka měle ke kříži také určitý vztah a především zájem ho opravit. Vzhledem k tomu, že se nejedná o památku, tak opravu mohl realizovat i občan. Nelehkého úkolu se zhostil Emil VEIS. Při opravě kříže bylo velmi prospěšné spolupracovat s Ivo STAŇKEM, provozující umělecká řemesla, se kterým jsem se seznámil při restarování hlavního oltáře v morašickém kostele svaté Anny.

Přes zimu jsem chybějící části odlil z betonu a kříž začínal postupně opravovat. Jednalo se o díl držící Krista a tvarově velmi složitý podstavec pod ním. Chybějící části bylo třeba zhotovit podle starších fotografií, nebo podle dochovaných kamenných úlomků. Za vzor byly také vzaty rozlomené části, povalující se poblíž základů křížů. Podle nich byly vyrobeny přesné a členité dřevěné formy. Do nich byly odlity nové díly z kvalitního bílého betonu. Byl použit bílý cement třídy 425. Nerovnosti a díry na původních dílech křížů byly vyspraveny, ulámané hrany znovu dotvořeny a celý povrch křížů vybroušen brusným kamenem. Před povrchovým nátěrem byl kámen a beton napuštěn silikonovou penetrací propouštějící vlhkost pouze z křížů ven. Povrchové nátěry byly namíchány podle dochovaných odstínů původních nátěrů, jakým byl kříž natřen krátce po postavení. Zlacení litinových korpusů Krista a andílka provedl Ivo STANĚK z Dolních Kounic.

S převozem zhotovených a již natřených betonových odlitků vypomáhali občané Milan POPELKA a Petr VEIS. Odlitky jsme na místo dovezli na přívěsném vozíku za autem. Odlité díly i pomocníky do potřebné výše vyzvedla hydraulická plošina traktoru, který ochotně zapůjčil a řídil jeho majitel Marcel BŘEZINA ze Skalice. Při usazování odlitků byli k ruce zmínění pomocníci. Při použití hydraulické plošiny lesního traktoru nebylo třeba stavět lešení. Z plošiny jsme odlitky pohodlně usadili na ocelové trny. Zafixování dílů zajistila rychle tuhnoucí sádra. Finanční náklady spojené s opravou křížů uhradili jejich majitelé, či příbuzní.

1927 - KŘÍŽ NA ZVONICI

V katastru zvaném Zvonice se nachází další z křížů. V roce 1927 ho postavili manželé Jan a Josefa TESAŘOVI, bydlící v domku č. 15, na památku nezvěstného vojína z I. světové války, Františka TESAŘE Janova bratra, narozeného dne 10. 2. 1887. Nově postavený kříž byl posvěcen v neděli dne 16. října 1927 za hojné účasti morašických i skalických občanů. V roce 2007 se nacházel v rozbořeném stavu, který zavinili neopatrní zemědělci při obdělávání půdy těžkou technikou.

Do znovu sestavení kříže se pustil v roce 2008 důchodce Jan TESAŘ, rodák z Morašic z č. 15, poté bytem ve Skalici č. 24. Spolu s Marcelem BŘEZINOU, rodákem z Trstěnic a Bohumilem KRÁLEM ze Skalice rozbořený kříž znovu vztyčili. V ten samý rok Jan TESAŘ oslovil občana Emila VEISE a vyjádřil přání, zdali bych sestavený kamenný kříž zrestauroval a nabarvil, tak jak tomu je v případě kříže u fotbalového hřiště. Celková obnova kříže proběhla v průběhu srpna a září roku 2009. Sestavenému kříži chyběl pouze kříž nesoucí litinový korpus Krista. Bylo ho třeba podle originálu, rozpadlého na několik kusů, zapotřebí znovu odlít z kvalitního betonu.

S převozem zhotovených a již natřených betonových odlitků opět vypomáhali, jako v případě sestavování kříže za fotbalovým hřištěm, majitel traktoru s plošinou Marcel BŘEZINA a občané Milan POPELKA a Petr VEIS.

Stavitel kříže Na Zvonici, rolník Jan TESAŘ pocházel s nedalekých Přeskač. Narodil se dne 7. července roku 1889 a zemřel dne 12. března roku 1978. Jeho manželka Josefa, rozená FIALOVÁ, byla rodačka z Morašic č. 55. Narodila se dne 8. listopadu roku 1893 a zemřela poměrně mladá dne 22. února roku 1943.

Oprava křížů Na Zvonici a za velkým fotbalovým hřištěm se udála na počest návštěvy papeže BENEDIKTA XVI. v ČR. Brněnský biskup Vojtěch CIKRLE usoudil, že tento čin si zasluhuje být umístěn slovně i obrazově na hlavní internetové stránce věnované návštěvě papeže v ČR s adresou www: navstevapapeze.cz.

Oprava křížů, publikovaná na webu, neunikla pozornosti papeže BENEDIKTA XVI, který přes Apoštolskou nunciaturu poslal do Morašic následující poděkování.

1928 - KŘÍŽ RODIN PLECHATÝCH

V roce 1928 ho nechala postavit vdova paní Marie PLECHATÁ, rozená NOHAVOVÁ, rolnice z Morašic na paměť svého zemřelého manžela Josefa. Vztyčen byl na místě zubem času sešlého dřevěného kříže. Z mramoru ho vytesal kameník KOBLER Miroslav. Posvěcen byl o neděli Růžencové. Před zraky Morašických a Skalických kázal a vysvěcení provedl farář František KVASNIČKA. O kříže, které nikdo neudržuje se starala obec Morašice. V roce 2005 prostranství kolem kříže, zarostlé křovinami, vymýtila pracovnice VPP. Kříž také očistila. Černý nápis obnovil kostelník Petr KŘEPELA. V září roku 2010 občan Emil VEIS vykopal kořeny rozrušující betonový základový sokl a zhotovil nový železobetonový základ.

1947 - KŘÍŽ RODIN ŠKODOVÝCH

Kříž byl postaven po II. světové válce v roce 1947 a věnovali ho manželé Tomáš a Adéla JAŠOVI padlému vojínu Karlu SEMOTAMOVI. Jaká slova byla do kamene vytesána, na požádání nakreslila a ochotně napsala paní Marie ŠKODOVÁ. Kříž byl, v neznámo kterém roce povalen a jednotlivé bloky pohozeny kolem základu. V roce 2014 jsem s Milanem POPELKOU vztyčili desku a vytesaný nápis jsme tak mohli porovnat s nákresem paní ŠKODOVÉ. Kdy dojde k obnově kříže se neví. Jistě by si to zasloužil, neboť byl postaven na památku padlého vojáka z Morašic.

DŘEVĚNÝ KŘÍŽ - DATOVANÝ ROKEM 1770

Před celkovou generální opravou kostela svaté Anny se stěhoval uložený kostelní inventář z půdy kostela do budovy bývalé školy. Pravděpodobně nejhodnotnějším uměleckým dílem byl zajisté kříž s Kristem o výšce stojiny 249 cm a průřezu 11 x 6 cm. Příčka kříže má stejný průřez. Její délka je pouze 89 cm. Oba díly jsou jen velmi hrubě otesány a spojeny dřevěným hřebem. Dřevěné díly vyrobil neznámý tesařský mistr. Postava Krista je vytepaná z ocelového plechu a má výšku 140 cm a šířku 83 cm. Je to velmi hezká kovotepecká práce. Ani u tohoto díla neznáme autora. Nad hlavou Krista je přibita dřevěná destička o šířce 21 a výšce 12 cm se dvěma oblými a dvěma zašpičatělými rožky, vždy na protilehlých stranách. Na ní je nápis INRI. Nikdo dosud spolehlivě neurčil letopočet vzniku tohoto díla. Při pozorné prohlídce díla zaujal kronikáře Emila VEISE nápis na druhé straně destičky, který byl téměř celý schovaný pod stojinou. Po vyjmutí hřebíčku a otočení destičky se na druhé straně objevil letopočet 1770.

Můžeme proto jen předpokládat, že je to letopočet vzniku tohoto díla. Kříž však může být i mnohem staršího data. Za zmínku jistě stojí, že v roce 1772 nechal probošt Křížovníků STŘECHA v kapli svatého Hippolyta na Hradišti přestavět hlavní oltář. Opravy se také dotkly kaple svatého Antonína a křížové cesty. Na prostranství u kostela nechal probošt vztyčit nový kříž. V té době Morašice patřily Křížovníkům a probošt podpořil i opravu kostela svaté Anny. Nabízí se domněnka, zdali tento kříž, s letopočtem 1770 nepochází právě z Hradiště. Je to jen domněnka a také jedna z možností jak se mohl do Morašic dostat.

Kříž s vytepaným Kristem ležel dlouhá desetiletí na půdě a byl ve velmi špatném stavu. Když se zjistilo, že se jedná o velmi hodnotné dílo, tak se rozhodlo o jeho celkové renovaci. Ta se udála v letech 2018 a 2019.

Renovovaný kříž požehnal velmistr Křížovníků z Prahy Josef ŠEDIVÝ, dne 27. 7. 2019 při slavnostní mši a v ten samý den požehnal hasičům i nový prapor.

Autor textu a fotografií - Emil VEIS - neni-li uvedeno jinak.

Podle autorského zákona 121/2000 Sb. § 2, odst 1 a § 16 je možno texty a fotografie stahovat pouze se svolením autora.

​